Otto Kotouč s rodinou

Otto Kotouč s rodinou

Tohle je obrázek naší rodiny pořízený v Brně v roce 1935. Zleva je můj otec Otto Kotouč, bratr Hanuš Kotouč a pak já s maminkou Stellou Kotoučovou.

Otec se narodil v roce 1895 v Oslavanech. Tatínek pravděpodobně vystudoval střední školu. Je také možné, že se vyučil tkalcem, protože textilu skutečně skvěle rozuměl.  Bylo mu devatenáct let, když v roce 1914 vypukla první světová válka, takže nastoupil do rakousko-uherské armády.  Nevím, kde přesně sloužil, ale byl střelen do nohy na italské frontě. O válce příliš nemluvil. Po sňatku s maminkou se přestěhovali do Brna, kde otec obchodoval s textilem. V Brně bylo hodně textilních továren produkujících mnoho ještě zpracovatelného textilního odpadu. Můj otec tento odpad vykupoval a dále zpracovával. Textilní zbytky se rozplétaly a dále zpracovávaly podle druhu textilu. Příliš úspěšný ve svém obchodování otec nebyl, protože vím, že jednu dobu byla firma úplně zrušená. Domnívám se, že se spíš jen pokoušel uplatnit.

Maminka se narodila v Mohelnu roku 1902. Vysokou školu sice neměla, ale na svou dobu to byla vzdělaná žena. Maminka po obecné škole  navštěvovala ještě střední dívčí školu, což byla německá škola v Brně, kde se vyučovaly předměty od matematiky a češtiny, až po vaření. Po sňatku s tátou zůstala maminka v domácnosti, ale pomáhala tatínkovi s firmou.

Můj bratr Hanuš  se narodil v roce 1924 v Brně. Před válkou začal studovat střední průmyslovou školu,  ale poslední dva roky mohl dostudovat až po válce.  Bratr měl ještě bar micva, kterou pořádali příbuzní Steckerlové v Miroslavi.

Myslím, že jsme žili v poměrné chudobě. Bydleli jsme ve starém činžáku v podnájmu ve dvoupokojovém bytě s kuchyní a předsíní, bez koupelny. K domu patřila malá zahrádka s altánkem, kterou jsme měli v pronájmu. V bytě bylo všechno jen základní až primitivní. Pamatuji si, jak mě maminka jako malé dítě ještě koupala v kuchyni v neckách. Měli jsme s bratrem jeden maličkatý pokoj. Měli jsme každý svou postel, u nás taky byl otcův psací a pracovní stůl. 

Open this page