Na této fotografii je matka druhé ženy mého otce, paní Františka Diehlová, rozená Jirásková. Fotka byla pořízena v našem bytě v Holešovicích v Praze ve 30. letech.
V září 1938 dělníci z naší porcelánky zahájili stávku na protest proti tomu, že naše pohraničí je pořád ještě československé. Tím chtěli podpořit Henleina a jeho úsilí o připojení tzv. Sudet k Německu. Ten den jsme z Dubí odjeli do Prahy a už se nikdy nevrátili.
Tak jsme se dostali do Prahy, kde žila tchyně mého otce z druhého manželství. Jmenovala se Františka Diehlová, rozená jako Jirásková v roce 1855, byla sestřenicí Aloise Jiráska. Její byt byl moc malý, a tak tam bydlela jen teta a my s otcem jsme žili po nějakou dobu u bratra jeho ženy, který měl se svou manželkou o trošku větší byt na Vinohradech. Pak našli byt blízko Olšanských hřbitovů a v roce 1939 se nastěhovali do pronajatého bytu ve vile v Holešovicích, blízko Trójského mostu. Majitel a jeho rodina žili v přízemí vily, otec a teta si pronajali první patro a pak tam byl ještě jeden malý byt, kde žil jeden učitel.
V tom roce 1939 tam majitel tatínka, tetu a její maminku celkem ochotně vzal, protože neměl dům ještě splacený. Po válce pak dělal všechno proto, aby nás odtamtud vystrnadil. Teta sice konvertovala k židovství už kvůli svému prvnímu manželovi, přesto pocházela z křesťanské rodiny, její otec byl Němec odněkud z Porýní. Pro Němce tak byla árijského původu a tím také ochránila téměř až do konce války i mého otce. Její maminka zemřela hned po válce v roce 1945.
