Travel

Nussbaum László - Európa határok nélkül

Az állandóan változó határok és a határtalan optimizmus rendkívüli története. Az Osztrák-Magyar Monarchiában élő Nussbaum Henriknek négy fia volt, akik mind harcoltak az első világháborúban. A háború következtében összeomlott a Monarchia és új határokat húztak Európában. Henrik, aki nem hitt az új határokban, fiait Európa híres egyetemeire küldte tanulni: Sándor Prágában tanult közgazdaságtant, József Berlinben járt orvosi egyetemre, László a párizsi Sorbonne-on hallgatott filozófiát, míg László apja, Jenő Firenzében tanult matematikát.
A második világháború alatt Sándor munkaszolgálatban halt meg, László Párizsban bujkált, Jenőt Buchenwaldban ölték meg, József pedig orvos lett az amerikai hadseregben, és katonaorvosként Németországba küldték.
A történetet Jenő fia, László meséli el, hozzátéve, hogy nagyapja határtalan optimizmusát Buchenwaldban vesztette el és csak 1989-ben, a romániai forradalom után találta meg újra.

Laszlo Nussbaum -- Europe without Borders

A remarkable story of changing borders and stubborn optimism. Heinrich Nussbaum lived in the Austo-Hungarian Empire and had four sons who fought in the First World War. The empire collapsed and Europe was divided, but Heinrich didn't believe in borders and sent his sons to universities all over Europe: Sandor studied economics in Prague, Joseph became a doctor in Berlin, Laszlo received his degree in philosophy in Paris and Jeno, Laszlo's father, studied mathematics in Florence.

When war came, Sandor was killed in a Hungarian forced labor brigade, Laszlo was hidden by a familiy in Paris, Jeno was murdered in Buchenwald and Joseph, the doctor, fled to America, joined the US Army and entered Germany as a medic.

Our story belongs to Jeno's son Laszlo, who tells us that he lost his grandfather's optimism in the Buchenwald concentration camp and that it took until the Romanian revolution of 1989 to get it back.

АРНОЛЬД ФАБРИКАНТ: "ЧЕВОНА ЗІРКА ЄВРЕЙСЬКОГО СОЛДАТА"

ארנולד פבריקנט - חייל יהודי בשירות הכוכב האדום

עם הקדמה וסיום המסופרים על ידי כתב תכנית "60 שניות" מורלי סייפר, זהו סיפור שהופק על ידי בראד רוטשילד וגוסטאבו ווילאנוגה בניו יורק, אודות חייל יהודי סובייטי מהעיר האוקראינית, אודסה.
ארנולד פבריקנט מציג בפנינו את הוריו הרופאים. כאשר המלחמה החלה, אביו של ארנולד שירת כרופא בקייב, ובמקום להיות בשבי על ידי הגרמנים, ירה בעצמו. בעוד אמו של ארנולד ברחה למרכז אסיה בזמן המלחמה, שימש ארנולד ביחידת תותחנים ונלחם כל הדרך אל מרכז ברלין.
בתום המלחמה, ארנולד הלך לחפש את חברתו נטאשה . כאשר היו נשואים, הם היו עניים כל כך שהדבר היחיד שהיה לארנולד מדי הצבא שלו וסוליות הנעליים של נטאשה היו עשויות מעץ.
לאחר התמוטטות ברית המועצות, הפך ארנולד חבר פעיל בוועדת חיילי קו החזית, שם חיילים יהודים לשעבר נפגשים כל חודש ומדברים על הימים בהם יהודים נלחמו בנאצים וניצחו.

Arnold Fabrikant -- Jewish Soldier's Red Star

With an introduction and epilogue narrated by Sixty Minutes correspondent Morley Safer, here is a story, produced by Brad Rothschild and Gustavo Villalonga in New York, of a Soviet Jewish soldier from the Ukrainian city of Odessa. Arnold Fabrikant introduces us to his parents, who were both doctors. When war came, Arnold's father served as surgeon in Kiev, and rather than be taken prisoner by the Germans, shot himself. While Arnold's mother fled to Central Asia during the war, Arnold served in an artillery unit and fought all the way to the center of Berlin. At war's end, Arnold went looking for his girlfriend Natasha. When they married, they were so poor Arnold had only his army uniform; Nathasha's shoe soles were made of wood. After the collapse of the Soviet Union, Arnold became an active member in the Front Line Veteran's Committee, where elderly Jewish veterans meet each month and talk of the times when these Jews fought the Nazis-- and won.

Arnold Fabrikant -- Zwischen Sowjetstern und Davidstern. Die Erinnerungen eines Soldaten.

"Zwischen Sowjetstern und Davidstern" - eine halbe Million jüdischer Soldaten kämpften im Zweiten Weltkrieg an der Seite der Sowjetunion, von denen mehr als 200.000 ihr Leben verloren. Arnold Fabrikant, geboren in Odessa am Schwarzen Meer, ist einer dieser Veteranen, die dazu beitrugen, das nationalsozialistische Deutschland zu besiegen.
Von den Anfängen des Krieges im Osten mit dem Überfall auf die Sowjetunion im Jahre 1941 bis zur Befreiung Berlins im April und Mai 1945 nimmt uns Arnold Fabrikant mit auf eine Reise durch die Geschichte des Zweiten Weltkriegs.
Nach dem Krieg heiratete er und ließ sich wieder in seiner Heimatstadt Odessa nieder, wo er bis zu seiner Pensionierung in einer Wodkafabrik arbeitete.

Dagmar Lieblova "From Bohemia To Belsen ... And Back Again"

Dagmar Lieblova, although in her 80s, is a tireless lecturer at the Terezin (Theresienstadt) Memorial. She meets and conducts classes with Czech, Austrian and German, as well as British and Americans students. Equally at home in three languages, Dr. Lieblova, a sprightly grandmother with a ready smile, shares with these teenagers stories of her own teenage years--when she and her family were uprooted from their comfortable home in a small town near Prague, and sent to Terezin. When Dr. Lieblova tells them, "Things were not so bad in Terezin-- compared to what I went through next," they can only imagine what she's about to tell them.

Working closely with Centropa on this film about her life, Dr. Lieblova shared with us scores of old family pictures. One of her primary motives for making this film was to pay tribute to Fanyka, the family cook, who not only raised Dr. Lieblova, but nursed her back to health after the war, and then went on to raise her children, too.

Dagmar Lieblova -- Von Böhmen nach Bergen-Belsen ... und zurück

Dagmar Lieblova, bereits über 80 Jahre alt, ist eine unermüdlich Vortragende für die Gedenkstätte Theresienstadt. Sie trifft tschechische, österreichische, deutsche, britische und amerikanische Schüler und berichtet von ihren Erlebnissen im Ghetto Theresienstadt. Für Centropa teilte Dr. Lieblova ihre alten Familienfotos und Erinnerungen.

Dagmar Lieblova -- Z Čech do Belsenu a zpět

Ačkoli téměř 80tiletá, pracuje Dagmar Lieblová stále a neúnavně jako předsedkyně Terezínské iniciativy. Přednáší českým, rakouským a německým studentům, stejně jako těm z Británie nebo Spojených států. Plynně ve třech jazycích vypráví Dr. Lieblová, tato čilá a vždy usměvavá babička, teenagerům příběhy z vlastního dětství, kdy ji i její rodinu vytrhli z poklidného domova malého města nedaleko Prahy a poslali do Terezína. Když Dr. Lieblová svým studentům říká: "V Terezíně to nebylo tak zlé - ve srovnání s tím, co přišlo potom", sotva si dovedou představit, co se jim chystá povědět.

Pro tento film o vlastním životě poskytla Dr. Lieblová Centropě množství starých rodinných fotografií. Jednou z hlavních pohnutek ke spolupráci na filmu bylo uctít památku Fanynky, rodinné hospodyně, která se o Dr. Lieblovou starala nejen v dětství, ale po jejím návratu pečovala o její podlomené zdraví.

Kinszki Judit - Szerelem papírrepülőn

Amikor először jártunk Kinszki Juditnál interjút készíteni, azzal fogadott minket: „Egész életemben arra vártam, hogy valakinek mesélhessek az édesapámról. Nagyon fiatal voltam, amikor elvették őt tőlem, és a mai napig akkor érzem őt igazán közel magamhoz, ha mesélhetek róla."

Judit szívszorító története a 20. század korai éveibe visz vissza minket. A Kinszki család a felső középosztályhoz tartozott és magasan iskolázott volt - a zsidó hagyományokat szinte egyáltalán nem tartották. A Gárdonyi család - Judit édesanyja és családja - az alsó középosztályhoz tartozott, és a neológ irányzatot követték. Amikor Kinszki Imre bejelentette otthon, hogy feleségül akarja venni Gárdonyi Ilonát, a családja azonnal kirúgatta a lányt az állásából, de Imre mégis elvette őt. Imrének és Ilonának két gyermeke született, Gábor 1926-ban, Judit pedig 1934-ben. Időközben Kinszki Imre a kor egyik legmeghatározóbb fényképészévé nőtte ki magát. Judit története az egyik legmeghatóbb példája annak, hogyan változik meg gyökeresen egy középosztálybeli zsidó család élete akár néhány év alatt is. Judit és édesanyja a gettóban élték túl a holokausztot. Gábort és Imrét elhurcolták és meggyilkolták.

Kinszki Imre jóval több volt, mint amatőr fényképész, ma kora egyik kiemelkedő tehetségű művészeként tartjuk számon. Fényképei, amelyeket a tízéves Judit mentett meg a gettóban, ma a modern fotóművészet remekműveit közé tartoznak. A háború derékba törte Imre még csak bimbódzó művészi karrierjét.

קורט ברודמן - סיפור משפחתי

‎"הסיפור של משפחת ברודמן"
‎אורך הסרט: 6 דקות 01 שניות מערך שיעור מצורף
‎קורט ברודמן מספר את סיפור משפחתו: כיצד אביו שחקן התיאטרון, ליאופולד, התאהב בפרנצי גולדשטאוב אשר ישבה בקהל בעת שהציג. פרנצי באה ממשפחה אורתודוכסית והוריה לא הסכימו שתתחתן עימו. משום שליאופולד היה מאוהב כל כך, הוא החליט לוותר על קריירת המשחק ונכנס לעסקים. ליאופולד ופרנציסקה גידלו שני בנים. במהלך מלחמת העולם השנייה, הארי, בנם הראשון נמלט לאנגליה וקורט היגר לפלסטינה. ההורים מצאו מפלט בשנחאי, סין. שם, פתחה פרנצי בית קפה וליאופולד שב לשחק. לאחר המלחמה, שבה והתאחדה המשפחה בווינה.

Kurt Brodmann -- The Story of the Brodmann Family

Kurt Brodmann tells the story of his family: how his father Leopold, an actor, fell in love with Franzi Goldstaub, who was sitting in the audience. Franzi came from an orthodox family and her parents would not let her marry an actor.
Because he was so much in love, Leopold gave up his acting career and went into business.
Leopold and Franzi raised two sons. During the war, one son, Harry, fled to England; Kurt emigrated to Palestine, while their parents found refuge in Shanghai. There, Franzi opened a cafe and Leopold became an actor once again. After the war, the family was reunited in Vienna.