Tohle je fotografie, na které je se mnou můj otec Rudolf Auerbach. Byla pořízena v kibucu Bet Alfa ve 20. letech. Tady má ještě spoustu vlasů, ale jinak byl brzo nato plešatý.
V kibucu to chodilo tak, že rodiče museli celý den pracovat, a tak byly děti umístěny v takové mateřské škole, kde o ně bylo postaráno. Jen když bylo dítě asi moc malé, dostávala jeho matka práci v kibucu, ne někde v polích, takže ho mohla kojit. Rodiny byly spolu jen večer, když si rodiče děti vyzvedli, trochu si s nimi pohráli, aby ty děti vůbec věděly, že mají nějaké rodiče, a na noc je zase vraceli do mateřské školy.
Narodil jsem se 28. května 1928 v Ainharud, městě poblíž Bet Alfa, kde byla porodnice. První dva roky svého života jsem strávil v kibucu Bet Alfa. První jazyk, který mě bezpochyby začali učit, byl ivrit, ale nic si z něho nepamatuju. Vlastně si nepamatuju vůbec nic z celého období, které jsem strávil v kibucu v Palestině. Odjeli jsme, když mi byly dva roky. Proč, to nevím. Je možné, že rodiče měli zdravotní problémy kvůli tamnímu klimatu, a tak se rozhodli vrátit se do Československa. Je však téměř jisté, že v době, kdy jsem se narodil, ještě o návratu neuvažovali - jinak by mi těžko vybrali takové jméno, které mi dali - Asaf.
