Tahle fotografie byla pořízena v jednom prostějovském parku, nejspíše v roce 1934. Zleva je tu moje maminka Katharina Stecklmacherová rozená Steinerová, moje sestra Karmela Ben Dom, rozená Stecklmacherová a babička Štěpánka Steinerová.
Po válce jsme se vrátily – zázrakem – maminka, sestra a já, s námi to, co zbylo z věcí, které jsme vzaly s sebou před třemi lety. V březnu 1949 jsme odjely do Izraele. Maminka zase rozdělila náš majetek na tři díly, věděly jsme, že nebudeme bydlet spolu. Dostala jsem středně velkou nerezovou lžíci, která se s námi vrátila z Terezína. Dokud mé děti byly malé, jedly s ní polévky a kaše, potom, co vyrostly, je lžíce má a používám k jídlu jenom ji. Když byla první vnučka Inbal malá, jedla s mou lžící, když byla u nás. Přeji si, aby mi bylo dáno jíst s mou lžíci až do konce mých dnů.
