Pasová fotografie Heleny Kovanicové

Tohle je moje pasová fotografie pořízená v Praze v 60. letech.

Po válce od listopadu 1945 jsme s manželem oba pracovali ve stejném podniku v Haštalské ulici č. 1, jmenoval se Národní správa majetkových podstat vystěhovaleckého fondu. Tento podnik soustřeďoval veškerý majetek, který Němci v Čechách sebrali a nakonec ponechali. Manžel pracoval v oddělení restitucí nemovitostí, kde byly i ohromné sklady porcelánu, koberců a všeho možného, co zde po Němcích zůstalo. Protože Němci byli v takových věcech poměrně precizní, měli záznamy o zabraném majetku, čísla transportů i jména původních majitelů. Já jsem pracovala v podatelně tohoto podniku.

V září 1950 jsem přešla do Bytového podniku hl. m. Prahy v Dlouhé třídě č. 16, kde jsem pracovala do roku 1952 v účtárně správy nemovitostí, odkud jsem potom odešla na mateřskou dovolenou. Od roku 1959 do roku 1961 jsem pracovala pro tzv. Lidové výrobní družstvo Rohoplast, což znamená, že jsem pracovala doma. Od roku 1961 do roku 1963 jsem byla na vedlejší pracovní poměr ve Stavebních strojích na Jungmannově náměstí jako osobní a mzdová referentka a konečně od roku 1963 až do důchodu jsem pracovala ve Výzkumném ústavu mechanizace a automatizace rovněž na Jungmannově náměstí. Měla jsem nárok odejít do důchodu už v 53 letech, kvůli tomu, že jsem byla v koncentračním táboře. Nakonec jsem odešla do důchodu, když mi bylo 59 let, ale byla jsem z toho tehdy úplně nešťastná. Nedokázala jsem si představit, co budu doma dělat.