Tohle jsme můj bratr Viktor Munk a já s tetou Elsou Edererovou (rozenou Náchodovou). Fotografie je nejspíše z roku 1932, roku, kdy se narodil bratr Jiří. My děti jsme vůbec nevěděly, že se má narodit, nikdo nám nic neřekl a na mamince to vidět nebylo, takže to bylo velké překvapení.
V létě jsme jezdívali s rodiči na prázdniny do Špindlerova Mlýna a v tom roce 1932 s námi jela i teta Elsa. Fotografie byla pořízena ve Svatém Petru u Špindlerova Mlýna, kam jsme šli na procházku. Svatý Petr je poblíž Špindlerova Mlýna v krásném údolí, odkud lze vidět Kozí hřbety, dá se tam dostat po cestě lesem. Chodívali jsme tam často na oběd, vybalili jsme si tam vždycky chleba a máslo.
Teta Elsa Náchodová se narodila v roce 1899. V dospělosti bydlela v Praze v Anglické ulici číslo 4, kde měla svůj vlastní byt krásně vybavený starým nábytkem. Skládal se ze dvou pokojů, kuchyně a malého pokojíčku pro služebnictvo. V jejím bytě se z předsíně nejdříve vcházelo do jídelny, kde měla tetička starý nábytek a vysoký příborník, veliký stůl a židle. Ve své ložnici měla moderní nábytek vyrobený na rozměry pokoje. Byla tam skříň na šaty, dva gauče, mezi nimi malá skříňka, dále nízký stoleček se skleněnou deskou a u něho dvě křesla. Na skleněné desce mívala misku se šňůrou perel.
Elsa si na sebe musela vydělávat sama, a proto se živila vyučováním cizích jazyků. Učila jednak soukromě ve svém bytě a jednak i v jazykové škole Ve Smečkách. Byla dlouho svobodná a nakonec si vzala nějakého pana Grunda. Byl to však podvodník, okradl ji a obral o veškeré její skromné úspory. Pocházel z Vídně a tvrdil, že je "von" [ze šlechtického rodu]. Později se Elsa vdala podruhé za pana Ericha Ederera, který pracoval jako obchodní cestující a byl moc hodný. Jednou na svatodušní svátky mě vzala tetička s panem Edererem na výlet do Karlových Varů. Pan Ederer tam měl spoustu známých, chodili jsme společně do malých pěkných hospůdek, objednávali mi k snídani kakao a míchaná vajíčka, na to jsem nebyla zvyklá. Byli se mnou i ve varieté. Oba na mě byli moc hodní. Teta mě chtěla dokonce jednou během školního roku vzít někam do ciziny, ale tatínek byl přísný a nedovolil mi to, protože bych zameškala školu.
Tetička byla veliká frajerka. Vždy měla perfektní oblečení i přesto, že si musela na všechno vydělat sama. Když jsem byla u ní na návštěvě, všude mě brala s sebou, a tak vím, že chodila např. do luxusního obchodu s látkami „Prokop a čáp“ na Václavském náměstí, kde si občas vybrala ze vzorníku nějakou látku, kterou jí objednali třeba z Anglie. Pamatuju si tento obchod hlavně proto, že nad jeho vchodem stál neonový čáp a klapal zobákem. Boty si nechávala dělat na míru u vyhlášeného ševce v ulici Na Příkopech naproti Slovanskému domu. Jednou týdně chodila se strýčkem do kavárny Luxor hrát bridž.
