Tohle je fotka naší třídy z roku 1938. Jak můžete vidět, hodně chlapců má na sobě cvičební úbor, to proto, že cvičili sestavu na všesokolský slet, který se konal v létě 1938, byl to poslední sokolský slet před válkou. Na začátku jsem taky cvičil, ale protože v té době, kdy se to konalo, jsme měli už být na letním bytě, řekl jsem, že už víc nacvičovat nebudu.
Naše škola byla v Pštrossově ulici, v budově, kde byla v roce 1890 založena Minerva Elišky Krásnohorské, první české gymnázium, kde mohly studovat dívky. Za nás zde už ovšem byla chlapecká škola. Děti se tenkrát totiž vychovávaly odděleně, školy nebyly koedukační, jako je tomu teď.
Na tu školu mám spoustu příjemných vzpomínek. Na fotce je vidět náš učitel Jaroslav Pokorný, ten starší pán v brýlích. Byl jsem velký fanoušek Sparty, pražského fotbalového týmu, znal jsem celé mužstvo a vždycky jsem pozorně sledoval jejich výsledky. Vždycky po neděli ke mně přišel pan učitel Pokorný a řekl: "Brode, jak jste dopadli?" Tak jsem hlásil: "Pane učiteli, prosím, vyhráli jsme." "Tak vy jste vyhráli? Tak to je ohromná zpráva."
Učitel nás oslovoval formálně příjmením, byl to tehdy koneckonců takový zvyk, a když někoho pan učitel oslovil křestním jménem, Karlíčku, Pepíčku, bylo to vyznamenání, tomu jsme pak záviděli. U něj jsem byl ale vždycky Brod, byl jsem docela velký a ti, které náš učitel oslovoval křestním jménem, byli vždycky menší chlapci.
