Artur Radvanský se svou matkou

Obrázek

Tohle je fotografie mě a mojí maminky Anny Thüebergerové, rozené Rauchbergerové. Byla pořízena, když mi byl jeden rok.

Můj otec a matka byli bratranec a sestřenice. Tatínkova maminka Sali Tüebergerová byla sestrou maminčina tatínka Jindřicha Rauchbergera. Tatínkovi se maminka líbila a on jí také, ale měla strach z jejich příbuzenského vztahu, kvůli dětem, protože slyšela, že to dělá problémy. Na konci první světové války byl tatínek v lazaretu ve Vídni. Maminka za ním přijela a čtrnáct dní o něho pečovala a chodila za ním. Tam se také dohodli, že se vezmou. To pak udělali ve dvacátém roce, kdy měli církevní svatbu, protože tenkrát se ještě nemuselo chodit na úřad. Když se podívám zpětně na postavení svého dědečka v rodině, je jasné, že museli mít k tomuto sňatku jeho povolení, a proto také s největší pravděpodobností tuto svatbu odsouhlasil i rabín. Kdyby tomuto tak nebylo, tak by to dědeček nikdy nedovolil.

Maminka se vyučila sice švadlenou, ale když si tatínek otevřel obchod, přestala šít a pomáhala mu v obchodě. S náboženským založením na tom byli s tatínkem stejně. Maminka byla velmi kulturně založená. Milovala divadlo a zejména operu. Chodili s tatínkem do Ostravy do německého divadla nebo na představení ochotníků, kteří patřili ke společnosti spiritistů. To byli lidé, kteří věřili na telepatii a duchy a scházeli se na seancích. Židé v této společnosti nebyli. Rodiče si koupili gramofon a poslouchali na deskách skladby z operet jako Země úsměvů nabo Čardášová princezna. I na rádiu se u nás poslouchala především hudba.

Photo details

Interviewee

Radvanský