Svatba Alice Klímové a Roberta Klímy
Svého budoucího manžela Roberta Klímu jsem potkala čtyři dny před odjezdem z Anglie. Byl také Žid a spolu s bratrem tam emigroval přes Polsko. V listopadu 1941 vstoupil do československé armády, a když válka skončila, vrátil se na ostrovy - dostali týdenní dovolenou, aby si vyřídili osobní věci. Znala jsem jeho sestru, v té době měla desetiměsíční dítě a my dva jsme se potkali u ní. Pro mě to byla láska na první pohled, ale on měl nějakou Angličanku. Chtěl ji přemluvit, aby odešla do Československa s ním, ale ona nechtěla. Znovu jsme se potkali až v Praze.
Svatbu jsme měli v dubnu 1948 v Clam-Gallasovském paláci na Staroměstském náměstí. Ta dáma, která se schovává za mým manželem, mi šla za svědka. Byla přítelkyní mých rodičů a pravděpodobně díky ní a jejímu manželovi jsme se se sestrou dostaly před válkou do Anglie. To oni přemluvili rodiče, aby nás tam poslali. Sami děti neměli, takže po válce, když se naši rodiče nevrátili, jsme byly jako jejich náhradní děti.