Tohle je můj manžel Vladimír Šíma, já a naše dvě vnučky, Markéta a Veronika. Fotografie byla pořízena v 90. letech.
Když byly vnučky malé, nechtěly poslouchat pohádky. Místo toho mě prosily, abych jim vyprávěla o svém životě. Takže jsem jim povídala o různých neplechách, které jsem prováděla a také o tom, jak se o mě ta Jenny starala, když jsem se přistěhovala do Anglie, jak jsem byla smutná, že jsem v cizině a nikomu nerozumím... No a teď vnučky chodí do školy a obě se o někoho starají. A jsou na to hrozně hrdé. Hned první den v první třídě, když se ta mladší, Veronika, vrátila ze školy, řekla mi: "Babičko, starám se o Gorana. Je to uprchlík z Chorvatska. Nemluví česky." A pak se starala o nějakou dívku z Gruzie. Ta starší, Markéta, se starala o jednoho malého Číňana. Tak to je, když dětem už od dětství vštěpujete nějaké své zkušenosti...
