Tady mě můžete vidět s mým druhým mužem Milanem Hálou. Fotografie byla pořízena během naší cesty do Indie v 90. letech.
Jednou jsem se na vernisáži dětských kreseb seznámila s mladým houslistou s bezelstným pohledem v modrých očích a do tohoto Milana Hály jsem se zamilovala. Milan byl křesťan a přivedl mě k četbě Nového zákona, do té doby jsem četla jen Starý. Začala jsem číst a mé srdce roztálo. Zde bylo evangelium lásky vyjádřeno těmi nejdojímavějšími podobenstvími samotným vtělením lásky, něžným Nazaretským. Jenže, brzy jsem stála před palčivým problémem: můžu já jako židovka něco takového přijmout? Nebyla by to vada charakteru, kdybych se tak nadchla křesťanstvím hned, když jsem se zamilovala do křesťana?
A právě v té době se mi zdál sen. Byla jsem na koncertě, kde seděli odděleně židé a křesťané. Já byla mezi židy. Jenže moji sousedé dělali takový rámus, že jsem hudbu vůbec neslyšela, natož abych ji mohla vnímat. A tu přišel můj strýc Hugo, vzal mě za ruku a posadil mezi křesťany. S Milanem jsme se brali den před mými narozeninami v roce 1965. Milan byl anděl, doslova a do písmene, moje děti ho výborně přijaly. Strávili jsme spolu nádherných 41 let. Zemřel letošní léto, byli jsme právě spolu v lese na houbách, já jsem řekla: „Tady je krásně“ a najednou slyším žuchnutí, Milan byl mrtvý. Taková krásná smrt je dopřána málokomu a já jsem ráda, že zrovna Milanovi se jí dostalo.
