Eva Meislová s maminkou Štěpánkou Böhmovou a kamarádkou na letním skautském táboře

Tahle fotografie byla pořízena na letním skautském táboře v Červené Řečici asi v roce 1938, když mi bylo kolem šestnácti a mí rodiče mě přijeli navštívit. Fotil nás tatínek. Je tu moje maminka Štěpánka Böhmová (nalevo), já (napravo) a ještě jedna dívka z tábora.

Na tom táboře jsem strávila dva týdny během letních prázdnin. Spali jsme ve stanech. Chodili jsme na výlety nebo se koupat, učili jsme se žít v divočině a vázat uzly. Večer jsme mívali táboráky a zpívali. Děvčata a chlapci měli každý svůj vlastní tábor, byly ale blízko sebe. Přes den a večer na táborák pak byli kluci a holky dohromady.

Skautská organizace byla velice populární a hodně dětí tam chodilo. Vedle letních táborů jsme se setkávali také během roku. Skautská organizace se snažila rozvíjet vztah mladých lidí k přírodě, organizovat sporty a hry, pochody a táboření, učit praktickým dovednostem, sebedisciplíně a kamarádství.

Jela jsem s nimi na tábor dvakrát nebo třikrát a odešla jsem před tím, než mě mohli vyloučit kvůli mému židovskému původu. Nikdy jsem nepociťovala nějaký zvláštní antisemitismus. Pamatuju si jen jeden incident. Čekala jsem u doktora a když jsem přišla na řadu, uslyšela jsem, jak jeden fašista, člen Vlajky, začal ječet, že jako Židovka bych měla čekat a být poslední v řadě. Po 2. světové válce toho člověka chytli a soudili. Vím to, protože můj muž se šel na ten proces podívat. Později měl ten člověk vážné zdravotní problémy, takže nakonec chodil k židovskému doktorovi!

Na sporty jsem byla dobrá. Chodila jsem do Rytmiky, kde jsme tancovali na hudbu. V zimě jsem chodila bruslit a lyžovat a taky cvičit do Sokola.

V Táboře jsem vychodila českou školu. Pak jsem šla na gymnázium, ale po pátém ročníku jsem musela odejít kvůli svému židovskému původu. Byla jsem jediná Židovka ve třídě. Ve škole ještě byli nějací další Židé, ale ne v mé třídě. V Táboře jsme měli tři obecné školy a dvě střední, ale žádnou speciálně židovskou školu. Žáci navštěvovali školu podle místa bydliště. Dodnes chodím na třídní srazy se spolužáky s gymnázia, přestože nemám maturitu. Říkají, že je to jedno, berou mě jako jednu z nich. Naše třída byla dívčí třída a všechny se ke mně vždycky dobře chovaly. Nemůžu si stěžovat na žádný antisemitismus. Moje spolužačky se na mě nedívaly jako na Židovku a nikdy jsem z jejich strany nezažila žádné protižidovské akce.