Ervín Kosiner a Hedvika Kosinerová

Tady jsou moji rodiče Ervín Kosiner a Hedvika Kosinerová na svatbě nějakých svých přátel, jakých, nevím. Bylo to na Staroměstské radnici v Praze v roce 1959.

Otec byl velký srandista, měl strašně rád humor. Celý život tvrdě pracoval, dnes se tomu říká workoholik. Tak to je přesně on. Já jsem ho vídala vždycky až večer. Narodil se 16. června v Bukoli u Kralup a v Praze pak chodil na ČVÚT. Studoval stavařinu a pracoval celý život jako statik - projektoval velké chemické továrny. Proto byl za války převeden do koncentračního tábora Wulkow jako vedoucí inženýr.

Maminka se jmenovala Hedvika, rozená Sternová. Narodila se 25. února 1909 v Kamberku v jižních Čechách. Zemřela v listopadu 1987 v Praze. Upadla a zlomila si krček, ale protože měla těžkou cukrovku, nezvládla to. Zemřela v podstatě na šok diabetiků. Chodila do obecné školy v Kamberku a pak jezdila tři roky do Tábora na rodinnou školu.

Velice brzy, v roce 1928, si pak brala mého otce. Svatbu měli na Staroměstské radnici v Praze. Seznámili se přes maminčinu sestru Marii. Za ní totiž jezdíval do Kamberka její budoucí manžel, František Faktor, což byl spolužák mého tatínka z vysoké. A jednou mu František říká: „Oni mají takovou hezkou mladší holku, pojeď tam se mnou.“ A už to bylo. Chodili spolu asi tři roky, mamince bylo devatenáct, když se vdávala. Takže dříve by to ani nešlo. Tatínek byl o devět let starší. Mimochodem, můj zeť je od mé mladší dcery Jany také o deset let starší a vůbec to nehraje roli. Maminka nebyla stejně jako tatínek nijak nábožensky založená, nepraktikovala vůbec nic. Povahou byla velkorysá, absolutně ne lakotná.