Tahle fotografie pochází ze 30. let. Jsem na ní jako malá holčička v našem bratislavském bytě. Protože jsem byla malá, drží mě kvůli fotografovi má křesťanská chůva na židli. Žena sedící nalevo je moje maminka Pavla Severová (tehdy Silbersteinová, rozená Löwyová), která se naklání k mé sestře, Anně Engelsmannové (rozené Silbersteinové).
Moje maminka byla první děvče, které v Nitře maturovalo. Nemohla ani chodit do školy, učila se soukromě doma a pak složila maturitu. Poté šla studovat medicínu, což v té době bylo něco naprosto výjimečného, aby žena šla takto studovat. Stala se lékařkou. Nevím kde, ani jak se vlastně moji rodiče seznámili, ale myslím, že zřejmě v lékařských kruzích, neboť tatínek i maminka byli lékaři.
Oba dva moji rodiče byli sice Židé, ale u nás v rodině se již náboženská stránka moc nedodržovala. Žili jsme už nenáboženským způsobem. Bydleli jsme v Bratislavě ve Štefánikově ulici v krásném pětipokojovém bytě. Měly jsme se sestrou křesťanskou chůvu. Otec byl známý lékař, provozoval svoji praxi ve stejném domě. Když začalo pronásledování a perzekuce Židů, byla jsem malá, ale vzpomínám si, že tatínek musel mít na ordinaci tabulku, kde stálo napsáno, že je Žid. Také jsme museli nosit žlutou hvězdu přišitou na oblečení.
