Na tomhle obrázku je můj strýc Bedřich Senský. Sloužil v rakousko-uherské armádě za 1. světové války. Stojí čtvrtý zleva, je to ten s velkým nosem.

Bedřich se narodil v Mohelnu v roce 1899, vystudoval vysokou školu a stal se z něj stavební inženýr. On sám byl trochu dobrodruh. Když začala první světová válka, byl v rakousko-uherské armádě důstojníkem. Ve válce onemocněl malárií a vypadaly mu pak všechny vlasy a neměl na těle jediný chlup. Vždycky na toto téma vtipkoval, říkal, že to byl důvod jeho společenského úspěchu, protože když někam přišel, všichni si všimli jeho zcela holé hlavy. Jako stavební inženýr se po první světové válce dostal na Slovensko, kde se zamiloval do bigotní katoličky Katky. Bedřich byl ale tak šikovný, že ačkoliv byla Katka řeholnice, navázal s ní známost, což její rodina ale nemínila podporovat.

Katka pocházela z jižního Slovenska z města Modrý Kamen při hranicích s Maďarskem, z bohaté selské rodiny. Kromě toho Bedřich byl Žid a pro ně nula. Nakonec se vzali někdy začátkem druhé světové války. Měli spolu dvě děti a žili v Banské Bystrici. Ona zůstala katoličkou a chodila do kostela, strýc se pokřtít nenechal, ale fungovalo jim to. Když v roce 1944 začaly deportace, tak se strýc nějakou dobu schovával u známých v horách.  Po válce jsem za ním asi třikrát přijel na návštěvu. Po komunistickém převratu se situace s jejími rodiči najednou zcela obrátila a z bohatých sedláků se stali kulaci, kterým všechno vzali. Bedřich zemřel v roce 1967.