Tato fotografie Ladislava Porjese byla pořízena během rozhovoru pro Centropu v Praze v roce 2006.

Při chanuce v roce 2005 se mi dostalo pocty, byl jsem vyzván, abych jako sedmý v pořadí k zapálil chanukové svíce. Moc mě to potěšilo, byla to skutečně pocta. Přečetl jsem na shromáždění i text, který jsem si předtím doma sepsal. Já nejsem básník, vždy jsem byl novinář a pouze prozaik, ale narazil jsem na jeden citát hudebního skladatele Ludvíka van Beethovena a cosi mě napadlo. Takže jsem na chanukovém shromáždění přednesl toto:

Tohle je moje maminka Marie Synková, rozená Steinerová, a její mladší sestra Anna Schwelbová, rozená Steinerová. Obrázek byl pořízen ve fotoateliéru v Kolíně, jak je na něm napsané. Myslím, že to mohlo být ještě před 1. světovou válkou. Tady bych řekla, že je mamince od desíti do dvanácti let.

Tady je taky rok 1918. Tohle je moje maminka Marie Synková, rozená Steinerová, ve dvaceti letech.

Narodila se 9. srpna 1898 v Kolíně – byla o čtyři roky mladší než můj otec - a zemřela ještě před válkou, v roce 1933, na rakovinu. Jak jsem se pak dozvěděla, na rakovinu zemřel i její otec rok před ní. Nevím, jak moc zbožná byla, bylo mi šest, když zemřela, bylo to na konci první třídy. Poslední dva roky už byla nemocná.

Tohle je moje maminka Marie Synková, rozená Steinerová, když byla mladá. Myslím, že jsem jí aspoň trochu podobná, i když ona měla ty krásné rusé vlasy a úplně tmavé hnědé oči. Tady jí mohlo být, řekněme, patnáct nebo šestnáct.

Tohle je strýc Karel Synek, otcův bratr, s maminčinou sestrou Annou Schwelbovou, rozenou Steinerovou, když dělali družičku a družbu na svatbě, nejspíš mých rodičů. Rodiče neměli židovskou svatbu. Byla to určitě civilní svatba, nebyli věřící.

Tohle je maminčin bratranec Josef Passer. Vyučil se s mým otcem, byl taky dentista. Tahle fotografie byla pořízena v ateliéru Krátký v Kolíně.

Josef Passer válku přežil, dokonce uprchl z Osvětimi. Zemřel asi před třinácti, čtrnácti lety, byl s námi dlouho. Pracoval jako zubní lékař, když se vrátil, byl vyhledávaným zubařem v Kolíně. Pracoval asi až do sedmdesáti. Měla jsem ho hodně ráda, pamatuju si, jak jsem mu říkala Pasola a že jen on mě mohl krmit ovesnou kaší, od nikoho jiného jsem si ji nevzala.  

Tohle je nejspíš můj bratr, snad se mnou. Mohl by to ale taky být Pavlíček, to třetí dítě, které zemřelo. Mohl by to být on, těžko říct, byl o rok starší než já.

Narodila jsem se 24. září 1926 v Praze a kromě Terezína jsem nikdy jinde nežila. Mám jednoho bratra, který se narodil 26. listopadu 1921. Jeho skutečné jméno je Jiří Synek, ale je známý pod svým uměleckým jménem František Listopad. Udávám jeho umělecké jméno, protože je pod tím svým pseudonymem docela známý v zahraničí i tady. Vydal několik knih a věnuje se také divadlu.

Tohle je svatební fotka mých rodičů z doby kolem roku 1920. Byla pořízena v Praze.

Moje maminka se jmenovala Marie, rozená Steinerová. Narodila se 9. srpna 1898 v Kolíně – byla o čtyři roky mladší než můj otec - a zemřela ještě před válkou, v roce 1933, na rakovinu. Jak jsem se pak dozvěděla, na rakovinu zemřel i její otec rok před ní. Nevím, jak moc zbožná byla, bylo mi šest, když zemřela, bylo to na konci první třídy. Poslední dva roky už byla nemocná.

Tohle je můj tatínek Emil Synek s mou první maminkou Marií Synkovou, rozenou Steinerovou, rozhodně někdy v době, kdy byli hodně mladí. Tatínek byl velice snědý a měl šedé oči, maminka byla zrzka s tmavohnědýma očima a my s bratrem máme oba modré oči po dědečkovi Steinerovi, který měl jasně modré oči.